Společnost IterSoft se zabývá vývojem aplikací pro lesní a hospodářskou evidenci s využitím digitálních dat Lesního hospodářského plánu.

Několikrát do týdne přicházíme do styku s různými lesníky a to na různých pozicích. Ať už s řediteli nebo s polesnými a řešíme s nimi jejich praktické problémy z lesní výroby.

Naše zkušenosti s využitím Geografických informačních systémů v této lesnické praxi jsou takové, že GIS se v terénu téměř nepoužívá nebo použít nedá. Vše se v té lepší variantě odehrává v kanceláři u stolního počítače. Což je pro mnoho lesníků komplikované a poměrně nepraktické.

Situace je většinou taková, že lesník má GIS na počítači v kanceláři, kde ho nějakým způsobem využívá.
Nahlíží do různých typů map, zobrazuje Hospodářskou knihu, zadává doklady o lesní výrobě, sleduje sklady, bilance holin, těžby, zalesnění, bilance probírek, prořezávek atd....

Ale ve chvíli kdy jde do terénu např. vyměřit holinu, tak holinu buď odkrokuje, použije pásmo nebo v některých případech dálkoměr. Skutečně málokdo má k dispozici GPS. Plochu holiny pak zjišťuje rozkreslením do obdélníků na papíru..Anebo zpětně, až po zalesnění podle počtu použitých sazenic.

Takto změřenou holinu někteří dále zakreslují do papírových obrysových map a tím řeší grafickou evidenci. Tento zaběhlý způsob grafické evidence je sice velmi jednoduchý, ale poměrně neefektivní. V podstatě nemá další využití a to především při následné taxaci. Samozřejmě je možné dál sedět u počítače a z papíru překreslit vše do samostatné vrstvy v GISu. To je ovšem další práce navíc a na to již tak vytížený lesník nemá čas ani chuť...

Ideální situace by byla, že lesník si do lesa bere dostatečně lehké, vodě a mrazuodolné přenosné zařízení s GPS, které je online propojené s GISem v kanceláři a využije ho na zakreslování a měření holin, zadávání projektů, nahlížení do výroby, atd..

Realita je ale odlišná.
V lese často není internet.
Vodě a mrazu odolná zařízení jsou poměrně drahá a rychle morálně zastarávají.
Existující systém jsou příliš složité na ovládání v lese.
Zadaná data a zákresy se nesynchronizují s výrobními programemy resp. s PC v kanceláři.

Tím se z toho stává technologie spíše pro počítačové nadšence a nikoliv pro praktického lesníka.

Otázka zní co s takovou situací lze dělat.
Proč tedy nejít jinou cestou...


Je specíální odolné zařízení opravdu nutné?
V dnešní době velice levných a přesto poměrně výkonných tabletů s OS Android se podstatně více vyplatí mít takovýto běžný tablet a možná jednou za dva roky koupit nový, než mít speciální, odolný a mnohonásobně dražší tablet, který za 2-3 roky morálně zastará a stejně bude nutné zakoupit nový mnohem dražší model.
Jak vyřešit, že v lese částo není k dispozici internet?
Veškerá data LHP  a Výroby musí být nahraná přímo v přenosném zařízení. O aktuálnost těchto dat se pak musí starat automatická synchronizace po příchodu z terénu do kanceláře. Tím se v podstatě data z tabletu i zálohují.

Velmi důležité a možná i nejdůležitější hledisko je pak skutečná použitelnost.

Na základě našich zkušeností s vývojem aplikací pro lesnictví, jsme se pokusili tuto situaci vyřešit a skloubit práci v terénu s prací u počítače, tak aby odpadli zbytečné kroky. Výsledkem je aplikace ForesterPro, která si klade za cíl splňovat výše uvedené a zároveň být skutečně využitelná v terénu jakýmkoliv lesníkem.

Aplikace ForesterPro běží na OS Android. Což znamená, že je k dispozici velké množství přenosných zařízení – tabletů a mobilních telefonů, na kterých tato aplikace bez problémů běží. A to za velice příznivou cenu. Navíc, mnoho z nás již v dnešní době tablet nebo mobil s androidem vlastní.

Základní funkce, které lesník v terénu provádí a kde je vhodné využít tento GIS jsou především prohlížení hk a mapy v terénu. Zaměření aktuální pozice na mapě, ať už obrysové, těžební, porostní nebo typologické. Zaměřování hranic pozemků. Měření plochy, délky cesty. Různé dotazy nad mapou, např.: Zobraz porosty kde je plánovaná probírka do 40 let.

Samozřejmostí je průběžné pořizování grafické evidence přímo v terénu.
Tedy zakreslování a měření holin a oplocenek. Různé poznámky k zákresům nebo přímo k porostům. Možnost zákresů do dalších vrstev, např. příprava těžebních a zalesňovacích projektů. Velmi důležitá a především praktická je synchronizace s výrobním programem. Mimo jiné dochází i k záloze terénních dat.

Díky propojení s programem na vedení LHE je možné mít v terénu i aktuální data lesní výroby. Jako jsou bilance holin, probírek, prořezávek, mýtních těžeb a veškeré provedené zásahy na lesním porostu.

Tato technologie umožňuje podstatně vyšší produktivitu práce než doposud. Využitím dat typovaných v průběhu decenia jsou numerická i grafická data lhp v aktuálním stavu. A lze je využít především jako kompletní podklad pro taxaci.Výsledkem je zpřesnění lhp, zrychlení a zlevnění jeho tvorby.